Pilníkové domy, Jílovická 104, Semily

Pilníkářství je dnes téměř zaniklé řemeslo. Existovalo již od mladší doby železné, kdy se začínají objevovat specializované železné nástroje, jakými jsou nůžky, krumpáče a také pilníky. Pilník byl základním nástrojem i po celý starověk a středověk. Potřeba ručně pilovat obrobek postupně klesala s nástupem soustruhů a frézek, s rozvojem lisování a přesným litím se zabrušováním a leštěním. Od druhé poloviny 19. století se rozšířila strojní výroba pilníků, avšak drobné pilníkářské řemeslo se v malých dílničkách provozovalo až do poloviny 20. století. V podmínkách chudého Podkrkonoší se však v Semilech ruční výroba pilníků a rašplí udržela až do roku 1956. Zdejší dílnu provozovala rodina Dolenských, v Jílovické ulici, domě, č. p. 104 a 103. Základem pilníkářské dílny byla těžká olověná deska, později ocelová s olověnými vložkami a ruční práce pilníkáře. Ten na desku položil polotovar pilníku a ručně ostrým sekáčem vysekával pilníkové zuby.

Z hlediska profilů a tvarů existovaly stovky druhů pilníků. Vyráběly se pilníky o váze několika kilogramů až po pilníčky jehlové, nezbytného nástroje mechaniků, nástrojařů, hodinářů a zámečníků V současné době je posledním českým pilníkářem pan Drahomír Smejkal z Jihlavy. Jeho výrobky jsou známé po celé Evropě a slouží zejména restaurátorům, výrobcům hudebních nástrojů, varhanářům, ale i lékařům. Objednávají je i zástupci automobilového průmyslu na zvláštní pilování profilů pomocí rotačních hlavic. Pochopením a ochotou pana Smejkala realizovalo město Semily společně s Národním památkovým ústavem, pracovištěm Liberec, záměr muzejní expozice v historickém prostředí. Zachovalá pilníkářská dílna s ukázkami pilnikářského řemesla se světnicí z 20. let minulého století v objektu čp. 104 je posledním domem v Semilech, kde pilníkářství bylo zachováno jako významné řemeslo Podkrkonoší.

www.muzeumsemily.com

Zpracoval: OHK v Jablonci nad Nisou

 

Galerie

Na mapě