Sudetská silnice a Zatáčka smrti

V poledne 17.10.1937 za přítomnosti zástupců vedení Dolního Slezska byl zprovozněn úsek silnice spojující Szklarskou Porębu a Świeradów Zdrój, která byla součástí plánované velké dopravní investice s názvem Sudetská silnice. Měla začínat v Žitavě, pokračovat přes Świeradów Zdrój, Szklarskou Porębu na úpatí Krkonoš a pak směřovat dále podél dalších pohoří až do české Opavy. Základním cílem Sudetské silnice bylo usnadnit cestování mezi sudetskými lázněmi, rekreačními středisky a hlavními městskými centry. Měla však i velký strategický význam jako rokádní silnice podél hranice s Českem. Byla navržena po vzoru alpských komunikací a měla se stát páteřní osou rozvoje cestovního ruchu v regionu. Bohužel zprovozněny byly pouze jednotlivé úseky Sudetské silnice, komplexní realizaci záměru totiž přerušila 2. světová válka. Jizerskohorský úsek Sudetské silnice začíná ve Świeradowě Zdrój v okolí hotelu "Pod Jeleniem", následně vychází z údolí řeky Kwisy a stoupá k rozcestí Rozdroże Izerskie a odtamtud jižním svahem údolí Malé Kamienné vede pod vrch Czarna Góra a poté klesá ke Szklarské Porębě. Tento úsek je dlouhý 14 550 metrů, asfaltová vozovka je 6 metrů široká, okraje pak mají 2 metry každý. Vozovka byla tvořena kamenným podložím silným 18 centimetrů, podkladem o síle 8 centimetrů a osmicentimetrovou vrstvou asfaltu. Dle projektových předpokladů měla vozidla při jízdě Sudetskou silnicí dosahovat rychlosti do 70 km/hod. V okolí Szklarské Poręby neproběhla realizace důležité odbočky od Zatáčky smrti do Jakuszic, což by významně usnadnilo dopravu v této lokalitě a odklonilo ji z frekventovaného centra. Každopádně ale silnice ze Świeradowa Zdrój do Szklarské Poręby významným způsobem usnadnila dopravu návštěvníkům směřujícím pod Szrenicu z okolí Berlína, Lipska, Drážďan nebo

z Goerlitz. Szklarské Poręby, směrem na Świeradów Zdrój, v nadmořské výšce 775 m n.m., které je nejvýše situovaným bodem Sudetské silnice. Na tomto místě se silnice stáčí do velmi ostré a nebezpečné zatáčky (téměř 360° oblouku s poloměrem 30 metrů). Pod zatáčkou se nachází štoly, které byly údajně koncem 2. světové války odstřeleny. Výbuch by zřejmě zničil i strategickou silnici, a tak se tato informace zdá nadsazená. Mezi občany se tradují legendy, že by ve štolách zůstaly nejen celé vojenské transporty, ale i pověstné poklady 3. Říše. Zatáčka smrti, poznamenaná špatnou pověstí, získala svůj název po ukončení 2. světové války a vděčí za něj četným dopravním nehodám. Pod Zatáčkou smrti u trasy na Zbojnické skály (Zbójeckie Skały) se nachází štoly starého pyritového lomu. V současné době je Zatáčka smrti úžasným vyhlídkovým místem na panorama Krkonoš a Jelenohorskou kotlinu.Výstavba byla uskutečněna z velké části mládeží z organizace Reichsarbeirtsdienst [R.A.D.], která sídlila v táboře umístěném poblíž rozcestí Rozdroże Izerskie.

Zpracoval: dr Przemysław Wiater
Překlad: Karina Kurková

Literatura:
Czerwiński J., Mazurski K., Sudety. Sudety Zachodnie, Warszawa 1983;
Góry Izerskie. Słownik geografii turystycznej Sudetów, red. M. Staffa, Warszawa-Kraków 1989;
Steć K., Sudety Zachodnie, część I, Warszawa 1965;
Vondrovský I., Sudetská silnice [v:] „Krkonoše. Jizerské hory” 2/2007, s. 32-33;

 

Galerie

Na mapě